Blog

CMR je úmluva upravující pravidla v mezinárodní silniční dopravě a vznikla v Ženevě v roce 1956 v rámci OSN po záštitou Mezinárodní silniční unie, která dbá na rozvoj silniční dopravy. Úmluva obsahuje práva a povinnosti zúčastněných stran, upravuje zadávání a vyřizování objednávek, ručení při zpoždění, ztrátě nebo poškození přepravovaného zboží, obsahuje předpisy týkající se reklamací a postup při zapojení více dopravců po sobě. Členy úmluvy se postupně staly všechny státy Evropy, některé státy Asie, blízkého východu a jiné, viz mapka.

Nejdůležitější z celé úmluvy jsou ustanovení o Nákladním listě. Nákladní list je v podstatě doklad o tom, že byla uzavřena smlouva o mezinárodní dopravě mezi odesílatelem, dopravcem a příjemcem. List obsahuje přepravní podmínky a informace o přepravovaném zboží.

Pojmy

Odesílatel = ten, který odesílá zásilku

Dopravce = my s kamiony, kteří zásilku převáží

Příjemce = ten, pro kterého je zásilka určena

Dispoziční právo = možnost odesílatele předávat dopravci dodatečné nebo upřesňující pokyny. V momentě dopravení zásilky na místo určení získává právo příjemce. Odesílatel může předat dispoziční právo ihned na příjemce a to tím, že to uvede do nákladního listu.

Kapitola 1 – Rozsah platnosti CMR a odpovědnost dopravce za osoby, které za něj jednají

Úmluva se vztahuje na silniční mezinárodní dopravu za finanční obnos mezi podniky, jejichž státy tuto úmluvu podepsali. Úmluva se musí dodržovat, i když je signatářem pouze jedna zúčastněná strana. Například přepravy mezi Tureckem (signatář) a Írákem (nesignatář) se musí řídit dle této úmluvy, ale přepravy mezi Írákem (nesignatář) a Saudskou Arábií (nesignatář) úmluvu dodržovat nemusí.

Pro nás to znamená, že se úmluvou musíme řídit neustále, jelikož území naší působnosti je v Evropě.

Smluvní strany se zavazují, že nebudou mezi sebou uzavírat zvláštní dvoustranné nebo vícestranné dohody, které by obsahovaly odchylky od této Úmluvy

Úmluva se nevztahuje na následující přepravy:

1. Mezinárodní přeprava pošty
2. Přeprava mrtvol
3. Přepravy stěhovaných svršků – tzn. věcí z domácnosti pro osobní potřebu (není to zboží pro prodej) – jde například o šatstvo, elektroniku, kancelářské potřeby, nábytek, a jiné – nejčastěji jde o stěhování osob z jednoho státu do druhého

Pokud je naložené vozidlo přepravováno v některém úseku cesty po moři, železnici, vnitrozemské vodní cestě, nebo vzduchem, úmluva se vztahuje na celou přepravu, nebyla-li zásilka přeložena. Dopravce odpovídá za jednání a opomenutí všech svých zástupců použitých při přepravě, tzn. zástupci, zaměstnanci (např. řidič) a ostatní osoby zařizující přepravu.

Kapitola 2 – nákladní list, uzavření smlouvy a provádění smlouvy

Hlavní dokladem o uzavření smlouvy o přepravě je Nákladní list. Vystavují se tři kopie podepsané jak odesílatelem, tak dopravcem:

1. První kopii obdrží odesílatel
2. Druhou kopii obdrží dopravce
3. Třetí kopie zůstane společně se zásilkou

Jestliže je více vozidel/částí zásilek, vystaví se tolik nákladních listů, kolik je vozidel/částí zásilek. Má-li nedostatky nebo byl-li ztracen, není tím existence nebo platnost přepravní smlouvy dotčena a nadále se na ni vztahují ustanovení CMR úmluvy.

Nákladní list musí obsahovat tyto náležitosti:

1. místo a datum vystavení
2. jméno a dresu odesílatele
3. jméno a adresa dopravce
4. místo a datum převzetí zásilky a místo jejího určení
5. jméno a adresu příjemce
6. přepravovaná zásilka a druh obalu (nebezpečné přepravy – uznávané označení)
7. počet kusů, jejich značky a čísla
8. hrubá váha zásilky / množství zboží
9. náklady spojené s přepravou (dovozné, poplatky, clo, atd.)
10. pokyny pro celní a jiné úřady a jednání s nimi
11. údaj o tom, že přeprava i přes jakoukoliv opačnou doložku podléhá ustanovením této Úmluvy
    Popřípadě musí obsahovat ještě tyto údaje
12. zákaz překládky
13. výdaje, které bere odesílatel na sebe,
14. výši dobírky, která má být vybrána při dodání zásilky
15. udání ceny zásilky a částky vyjadřující zvláštní zájem na dodání
16. pokyny odesílatele dopravci týkající se pojištění zásilky,
17. smluvenou lhůtu, ve které má být přeprava provedena,
18. seznam dokladů předaných dopravci.

Nákladní list může obsahovat i další údaje, které považují dopravce a odesílatel za důležité.

Odesílatel odpovídá za veškeré škody, které vzniknou dopravci v důsledku nepřesnosti nebo neúplnosti vyplnění nákladního listu.

Při převzetí zásilky dopravce zkontroluje nákladní list, stav zásilky a jejího obalu. Může zapsat do nákladního listu výhrady s odůvodněním (jak o stavu zásilky a obalu, tak o stavu nákladního listu). Neobsahuje-li nákladní list výhrady, bere se, že dopravce převzal zásilku v dobrém stavu a nákladní list je správně vyplněný. Odesílatel odpovídá za škody způsobené vadami zásilky a jejího obalu – pokud ale byla závada zjevná a dopravci známá, ale neměl výhrady, pak odesílatel za škody nezodpovídá. Dopravce odpovídá za následky ztráty zásilky, nebo nesprávné použití dokladů v nákladním listě. 

Odesílatel musí dopravci poskytnout všechny potřebné informace o zásilce a všechny informace, o které požádá + dát mu k dispozici všechny doklady potřebné k celnímu a jinému úřednímu jednání – dopravce nemusí zkoumat jejich správnost, za škody vzniklé nedodáním dokladů a informací odpovídá odesílatel (pokud je nezpůsobil sám dopravce).

Odesílatel může požádat dopravce o přezkoušení váhy zásilky, nebo obsahu jednotlivých kusů zásilky -> dopravce má nárok na náhradu výdajů s tím spojených.

Odesílatel má právo požadovat zastavení přepravy, změnu místa dodání nebo změnu příjemce – pokud se již ale druhá kopie nákladního listu dostane k původnímu příjemci, toto právo zaniká.

Příjemce může dát příkaz k vydání zásilky jiné osobě, ta již ale musí zásilku převzít a nemůže určit další příjemce.

Jestliže nastanou situace uvedené výše (změna místa doručení, změna příjemce, atd..), musí odesílatel/příjemce (kdo má dispoziční právo) dopsat nové pokyny do nákladního listu a hradit dopravci veškeré náklady spojené s provedením těchto změn. Tyto změny nesmí narušovat obvyklý provoz dopravcova podniku ani způsobit škody odesílatelům a příjemcům jiných zásilek + nesmí vést k rozdělení zásilky.

Nemůže-li tyto změny dopravce provést, musí ihned o tom vyrozumět odesílatele/příjemce.

Dopravce odpovídá za vzniklou škodu (jestliže vznikne), pokud:
a) neprovede příkazy ke změně
b) provede změny, aniž by si nevyžádal předložení prvního vyhotovení nákladního listu

Jakmile zásilka dojde na místo určení, příjemce si vyžádá druhé vyhotovení nákladního listu – pokud je zjištěna ztráta/poškození zásilky, příjemce má právo uplatňovat proti dopravci nároky z přepravní smlouvy. Příjemce je povinen zaplatit částku uvedenou v nákladní listě, pokud tak neučiní, nemusí dopravce zásilku vydat

Jestliže nelze zásilku dopravit na místo dodání dle podmínek v nákladním listě z jakéhokoliv důvodu, musí si dopravce vyžádat pokyny od osoby s dispozičním právem (odesílatel/příjemce). Pokud dopravce v přiměřené době tyto pokyny nemohl obdržet, učiní taková opatření, která považuje v zájmu osoby s dispozičním právem.

Pokud se na místě dodání zásilky vyskytnou překážky s vydáním zásilky, vyžádá si dopravce pokyny od odesílatele. Příjemce může zásilku odmítnout a v takovém případě má právo disponovat zásilkou odesílatel. Jestliže příjemce zásilku odmítne, má právo své rozhodnutí zvrátit do té doby, než dopravce obdrží pokyny od odesílatele.

Dopravce může v případech uvedených výše zásilku ihned složit a tím se považuje za ukončenou, tím ji přejímá do úschovy – nadále na ní váznou závazky vyplývající z nákladního listu a ostatní výlohy Dopravce může přistoupit k prodeji zásilky, aniž vyčká pokynů oprávněného, jde-li o zásilky podléhající rychlé zkáze nebo ospravedlňuje-li takový postup stav zásilky, anebo jestliže výlohy za úschovu jsou neúměrné hodnotě zásilky. Jinak může také přistoupit k prodeji, nedostal-li v přiměřené lhůtě od oprávněného opačné pokyny, jejichž provedení na něm může být přiměřeně k okolnostem požadováno.

Byla-li podle ustanovení tohoto článku zásilka prodána, musí být výtěžek prodeje po odečtení částek na zásilce váznoucích dán k dispozici oprávněnému. Jsou-li tyto částky vyšší než výtěžek prodeje, má dopravce právo na rozdíl. Postup při prodeji se řídí právním řádem nebo zvyklostmi místa, kde se zásilka nachází. Dopravce má právo na náhradu výloh vzniklých mu vyžádáním nebo provedením pokynů, pokud tyto výlohy nevzniknou jeho zaviněním.

Kapitola 3 – Odpovědnost dopravce

Dopravce odpovídá za ztrátu nebo poškození zásilky, která vznikne během přepravy (tzn od převzetí až po vydání) – a to i za překročení dodací lhůty. Neplatí to, pokud poškození/ztráta/překročení dodací lhůty vznikne příkazem oprávněného, vlastní vadou zásilky nebo okolnostmi, které dopravce nemůže odvrátit. Důkaz o tom náleží dopravci. 

Existují výjimky, vznikne-li ztráta/poškození kvůli následujícím bodům:

1. použití otevřených vozidel bez plachet, bylo-li takové použití vozidel výslovně dohodnuto a poznamenáno v nákladním listě
2. chybějící obal nebo vadný obal zásilky, kvůli čemuž byla zásilka vystavena ztrátám a poškození
3. manipulace, naložení, uložení nebo vyložení zásilky odesílatelem, příjemcem nebo osobami jednajícími za odesílatele nebo příjemce
4. jestliže zásilka svou povahou podléhá úplné nebo částečné ztrátě/poškození, například rez, vnitřní kažení, vysychání, unikání, normální úbytek, působením hmyzu nebo hlodavců, atd.
5. nedostatečné nebo vadné značky nebo čísla jednotlivých kusů zásilky
6. přeprava živých zvířat

Dopravce tedy přebírá odpovědnost pouze za škody, které nejsou uvedeny ve výjimkách výše, a to pouze do té míry, v jaké okolnosti přispěly ke škodě.

Překročení dodací lhůty vznikne

1. pokud byla sjednána a zásilka v dané lhůtě nebyla vydána
2. pokud nebyla sjednána, přesáhne-li skutečná doba přepravy dobu, kterou je možno očekávat s přihlédnutím k okolnostem a času

Oprávněný může považovat zásilku za ztracenou, pokud

1. zásilka nebyla vydána do třiceti dnů po uplynutí sjednané lhůty
2. pokud nebyla sjednána dodací lhůta, pak po šedesáti dnech od převzetí dopravcem

Oprávněný může při přijetí náhrady požadovat, aby mu bylo sděleno, bude-li zásilka nalezena do jednoho roku po vyplacení náhrady. Do 30 dnů po obdržení zprávy o nalezení zásilky může oprávněný žádat, aby mu byla zásilka vydána, musí však splnit závazky vyplývající z nákladního listu a vrátit přijatou náhradu, popřípadě po odečtení výdajů, které v ní byly zahrnuty. Jestliže si oprávněný žádost nepodá, nebo bude nalezena zásilka až po uplynutí jednoho roku, může dopravce naložit se zásilkou podle práva platného v místě, kde se zásilka nachází. 

Při převozu nebezpečné zásilky – odesílatel musí sdělit dopravci všechny potřebné informace upozornit ho na možná rizika, má být zaneseno v nákladním listě a pokud není, odesílatel/příjemce musí jinak dokázat, že byl dopravce se vším seznámen. Jestliže dopravce nebyl seznámen s povahou nebezpečné zásilky, může ji kdykoliv a kdekoliv složit, zničit nebo zneškodnit – nemá povinnost hradit škodu, za škody odpovídá odesílatel.

Náhrada škody:

Pokud má dopravce povinnost nahradit škodu, vypočítá se z hodnoty zásilky v místě a době převzetí k přepravě. Hodnota se určuje podle

1. burzovní ceny
2. pokud není, tak podle běžné tržní ceny
3. pokud není ani jedna, tak podle obecné hodnoty zboží stejné povahy a jakosti

Náhrada škody nesmí přesahovat 25 franků za kilogram chybějící hrubé váhy = zlatý frank o váze 10/31 gramu a ryzosti 0,900 – jestliže ale byla v nákladním listě uvedena cena zásilky překračující tuto hodnotu, pak tato udaná cena nahrazuje zmíněnou hranici.

Hradí se i dovozné, clo a jiné výlohy vzniklé s přepravou, a to 

1. při úplné ztrátě v plné výši
2. při částečné ztrátě poměrným dílem

Jiné škody se nehradí.

Je-li překročena dodací lhůta a oprávněný prokáže, že vznikla škoda z tohoto důvodu, je dopravce povinen hradit škodu jen do výše dovozného. Při poškození zásilky hradí dopravce částku, o kterou se její hodnota snížila. Náhrada škody ale nesmí přesahovat:

1. je-li poškozením znehodnocena celá zásilka, částku, která by se vyplatila při její úplné ztrátě;
2. je-li poškozením znehodnocena jen část zásilky, částku, která by se vyplatila při ztrátě znehodnocené části zásilky.

Zvláštní zájem na dodání – za příplatek je uvedena v nákladním listu částka pro případ její ztráty nebo poškození – v takovém případě lze nezávisle na náhradách škod (stanovených výše) požadovat náhradu dalších prokázaných škod a to právě až do částky udaného zájmu na dodání. (v podstatě je to takové pojištění) 

Oprávněný může požadovat úroky za náhradu škody ve výši 5 % ročně – počítají se od dne zaslání písemné reklamace dopravci a pokud nebyla reklamace odeslána, pak ode dne podání žaloby u soudu. Jestliže se náhrada škody platí v jiné měně, provádí se přepočet podle běžného kursu platnému k tomu dni v místě vyplacení náhrady.

Kapitola 4 – reklamace a žaloby

Reklamace musí být nahlášena písemně do sedmi dnů od doučení zásilky. Jestliže chce někdo zaplati náhradu za překročení dodací lhůty, má nárok pouze, pokud byla dopravci zaslána písemná výhrada do 21 dnů od přijetí příjemcem. Den vydání zásilky, den zjištěné stavu zásilky a den, kdy byla zásilka předána příjemci, se do lhůt výše nepočítá. Soudní spor se vede buď ve státě, kde je zásilka, nebo kde má žalobce trvalý pobyt/sídlo podniku/pobočku/jednatelství. Ve stejném státě nelze podat tu žalobu dvakrát. Rozsudek platí ve všech smluvních státech. Promlčecí doba rok. Jestliže však bude dokázáno, že se jednalo o úmysl, pak je promlčecí doba 3 roky.

Promlčecí doba začíná běžet od:

1. při částečné ztrátě zásilky, poškození, nebo překročení dodací lhůty dnem vydáním zásilky
2. při úplné ztrátě a dohodnuté dodací lhůtě – po 30 dnech od překročení lhůty
3. při úplné ztrátě bez dohodnuté dod. lhůty – šedesátým dne po převzetí zásilky dopravcem
4. ve všech ostatních případech po uplynutí 3 měsíců ode dne uzavření přepravní smlouvy

Den, kterým promlčecí doba počíná běžet, se do promlčecí doby nepočítá. Promlčecí doba při podání písemné reklamace:

1. dopravce reklamaci písemně odmítne a vrátí k ní připojené doklady – ode dne odmítnutí
2. reklamace je zčásti uznaná – promlčecí doba běží u části reklamace, která je sporná

Reklamace ve stejné věci již promlčecí dobu nemění. Promlčené nároky se nemohou již uplatňovat ani vzájemnou žalobou ani námitkami.

Kapitola 5 – Ustanovení o přepravě prováděné několika dopravci

Každý dopravce přijímá odpovědnost za provedení celé přepravy – druhý a každý další dopravce se stávají převzetím zásilky a nákladního listu smluvní stranou za podmínek stanovených nákladním listem. Při předání zásilky je potřeba předat i datované a podepsané potvrzení, na druhé vyhotovení nákladního listu je povinen dopravce napsat své jméno a adresu. V případě, že má dopravce nějaké výhrady, zapíše je na potvrzení a na nákladní list. Zodpovědnost za ztrátu/poškození zásilky jde za tím dopravcem, během jehož přepravy došlo ke ztrátě/poškození. 

Tak stejně žaloba může jít proti jednomu dopravci, proti více nebo proti všem.

1. Náhradu musí zaplatit ten dopravce, jehož jednáním byl škoda způsobena
2. Jestliže škodu způsobí dva nebo více dopravců, musí každý z nich zaplatit tu část škody, kterou způsobil – jestliže nelze stanovit, kdo co způsobil, pak se vypočítá poměr podílu přepravného
3. Nelze-li zjistit, jaký dopravce škodu způsobil, platí to všichni

Je-li některý z dopravců neschopný placení, rozdělí se částka, která na něho připadla a kterou nezaplatil, mezi všechny ostatní dopravce v poměru k jejich podílům přepravného.

Velkou neřestí dopravní branže jsou nezaplacené pohledávky. Většinou nejde o nic vážného a obě strany se dokáží na úhradě domluvit, někdy ale neplatící firmy schválně své dluhy neřeší. Zde jsou nějaké typy, jak si prověřit solventnost obchodního partnera před tím, než s ním vůbec navážeme nějakou spolupráci.

1) Pomocník Money S3

Důležité je, že program Money S3 dělá spoustu kroků popsaných níže automaticky. Prověřuje každý kontakt, který přidáváte do softwaru pro evidenci kontaktů. Vyplníte IČ a všechny potřebné údaje si Money S3 stáhne z rejstříku ARES včetně čísel účtů. Hned vidíte, jestli je kontakt spolehlivým plátcem DPH a jaké účty má zveřejněné. Účetní program status nespolehlivého plátce DPH následně ověřuje pokaždé, když účtujete přijatou fakturu nebo podáváte kontrolní hlášení.

Další pomůckou je takzvaný semafor. V Money S3 u svých obchodních partnerů vidíte zelenou, oranžovou nebo červenou barvu. Když je zelená, partner je bezproblémový. Pokud naskočí jiná barva, zpozorněte.

Né vždycky ale musí software informace znát/dobře zobrazit. Níže jsou vypsány základní kroky k prověření solventnosti obchodního partnera.

2) Stránky, google odkazy, recenze

Jako první je vždy dobré zjistit, zda společnost s námi navazující obchodní styk opravdu existuje. Základem je jít na google a zkusit ji vyhledat například podle IČO. Prohlídneme rejstříky, zda sedí sídlo atd… Dále se zaměřujeme především na tyto základní věci:

– zda je společnost vedena na google mapách
– zda má společnost své webové stránky a jak jsou kvalitní a zabezpečené
– zda má společnost nějaké sociální sítě a jak jsou kvalitní
– jestliže jsou na internetu recenze, pak si je přečteme a seznámíme se s názory ostatních uživatelů

Dále je dobré také sledovat styl vyjadřování v e-mailech a telefonech. Zkontrolujeme především gramatiku, jak vypadá e-mailová doména, nebo jak kvalitně vypadá podpis v e-mailu.

3) Dostatečná transparentnost, sídlo, správnost listin a údajů

Jestliže obchodujeme s firmou či OSVČ, kteří podnikání zahájili teprve nedávno, prověříme údaje z živnostenského a obchodního rejstříku. Důležité je se zaměřit na to, kdy firma vznikla, kde má sídlo, kolik byl vstupní kapitál…

Jestliže v Truck Manageru jsou potíže s vyhledáváním firmy dle DIČ, pak je to podezřelé.

Také je potřeba kontrolovat, odkud bereme práci. Na TC jde každá firma rozkliknout a tím zjistíme její údaje. Pokud je tam uvedeno, že nemají žádné vozy a ve firmě jsou jen 1-2 uživatelé -> kouknout se na adresu sídla a jestli je to nějaký byt někde v centru Vídně nebo Vilniusu, tak na to Vojtu upozornit, nebo automaticky nebrat!

Odkaz: https://www.rzp.cz/verejne-udaje/cs/udaje/vyber-subjektu

Odkaz: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik

Velice důležité je prozkoumat, zda je obchodní partner dostatečně transparentní. Stačí se přitom jenom podívat do Sbírky listin v obchodním rejstříku. Firma, která nezveřejňuje své účetní závěrky buď něco tají, nebo odmítá tyto informace zveřejnit z principu – oba dva důvody vedou k závěru, že daný partner není spolehlivý.

Pomocné typy na ověření platnosti sídla firmy a adresy jednatele:

a) Do vyhledávače zadejte adresu sídla firmy + „virtuální sídlo“. Díky tomu zjistíte, jestli na dané adrese sídlí společnost, která nabízí zřízení virtuálního sídla. To samo o sobě neznamená nic špatného. Je to však signál, že byste měli v prověřování pokračovat.

b) V obchodním rejstříku si vyhledejte adresy jednatele. Adresu napište do vyhledávače a připojte „úřad“. Tím zjistíte, jestli na daném místě nesídlí obecní či městský úřad. Pokud má jednatel trvalé bydliště na úřadě, je bezdomovcem a pravděpodobně figuruje jako nastrčený „bílý kůň“. Takovému obchodu se raději vyhněte, koukají z toho jen problémy.

4) Výroční zpráva

Firmy mají povinnost zveřejnit účetní závěrku nebo výroční zprávu ve Sbírce listin u příslušného rejstříkového soudu. Ke všem dokumentům se dostanete elektronicky a zdarma. V obchodním rejstříku si vyhledáte danou firmu a kliknete na odkaz Sbírka listin. Z účetních výkazů zjistíte, jak se společnosti vedlo v předcházejících letech. Nevýhodou je, že mnoho firem povinnost zveřejnit závěrku ignoruje, takže dokumenty vašeho obchodního partnera mohou chybět.

5) Prověřit registr plátců DPH

Odkaz: https://adisspr.mfcr.cz/cgi-bin/adis/idph/int_dp_prij.cgi?ZPRAC=FDPHI1&poc_dic=2

Status nespolehlivého plátce dostanou ti, kteří například:

– dluží státu na DPH více než půl milionu korun

– jsou zapojení do podezřelých obchodů

– nebo jim stát neuznal nárok na odpočet DPH o více než půl milionu korun.

Jestliže by společnost, se kterou obchodujeme, neodvedla státu DPH, pak za tuto skutečnost ručíme my a museli bychom to zaplatit – tím bychom ho vlastně platili 2X.

Vždy tedy prověřovat, zda jsou obchodní partneři spolehlivý plátci DPH.

Také si pohlídejte, abyste obchodnímu partnerovi platili pouze na bankovní účet, který má uvedený v registru plátců DPH. Pokud platíte na jiný účet či zahraniční účet, vystavujete se také riziku ručení za DPH.

6) Insolvenční rejstřík

Dále si zkontrolujeme, jestli nový dodavatel či odběratel není v insolvenci (v úpadku). Stačí zadat jeho údaje do veřejného insolvenčního rejstříku.

Odkaz: https://isir.justice.cz/isir/common/index.do

7) Registr a databáze dlužníků

Odkaz: https://www.solus.cz/

Dalším krokem je prohlédnutí databáze dlužníků, kterých je několik. Velmi spolehlivým zdrojem je placený registr Solus. V něm sdílí svá data o dlužnících například banky, telefonní operátoři a distributoři energií. Ti potom z registru sami čerpají údaje, na základě kterých se rozhodují, s kým uzavřou smlouvu.

8) Evidence exekucí

Odkaz: https://www.ceecr.cz/

Užitečným nástrojem je také Centrální evidence exekucí, kterou spravuje Exekutorská komora. Tento rejstřík je ale zpoplatněný. Za každou osobu či firmu, kterou si v něm chcete vyhledat, zaplatíte 60 korun – a to i v případě, že váš obchodní partner žádnou exekuci nemá.

Shrnutí

Na závěr shrnutí základních kroků, díky kterým si ověříme solventnost nového obchodního partnera.

a) Prověříme internetovou přítomnost (webovky, sociální sítě, recenze, mailovka, gramatika)

b) Prohlídneme obchodní a živnostenský rejstřík, zkontrolujeme správnost údajů a listin

c) Prověříme registr plátců DPH a zjistíme, zda jde o spolehlivého plátce

d) Zkontrolujeme, zda není společnost v insolvenci

e) Prohlídneme databáze dlužníků (například Solus)

f) Můžeme zjistit, zda není společnost vedená v exekučním řízení

V tomto článku najdete nejzákladnější informace týkající se režimu dvou řidičů, neboli když dva řidiči jedou jedním tahačem. Při našem řešení tohoto problému jsme hledali informace především o době řízení a přestávek. Snad vám tyto informace usnadní vaše cestování.

Řidič odjede 4,5 hodiny a poté se vymění s druhým řidičem – ten může odjet 4,5 hodin a pak se znovu vymění.

denní doba odpočinku = „jsou-li ve vozidle přítomni nejméně dva řidiči, musí mít každý z nich denní odpočinek nejméně 9 hodin za každé období 30 hodin od skončení denní nebo týdenní doby odpočinku.“

denní doba řízení = denní doba řízení nesmí přesáhnout 9 hodin. Nejvýše dvakrát za týden (pondělí až neděle) může být prodloužena na 10 hodin.

Přestávka v řízení

Po 4,5 hodinách jízdy musí řidič udělat nepřerušenou přestávku nejméně 45 minut, lze rozdělit max na dvě části – první 15 minut a druhá 30 minut.

Část pobytu řidiče na sedadle spolujezdce, přestože je vyznačena jako pohotovost, se počítá jako přestávka v řízení!  

= když se po 4,5 hodinách vymění, druhý řidič může dál jet 4,5 hodiny a ten první svoji 45 minut dlouhou přestávku může strávit na vedlejším sedadle za jízdy

(„když je vozidlo řízeno více než jedním řidičem, přičemž druhý řidič sedí vedle řidiče a není aktivně nápomocen řidiči při řízení vozidla, lze dobu 45 minut pracovní pohotovosti uvedeného člena osádky považovat za přestávku.“)

Závěr: Pokud jsou na vozidle nejméně dva řidiči, musí mít v intervalu 30 hodin nejméně 9 hodin odpočinek. Ve zbývajících 21 hodinách mohou 20 hodin řídit (pokud mohou využit prodloužení podle článku 6 bod 1.). Musí se však nejpozději po 4,5 hodinách vystřídat v řízení. Část pobytu na sedadle spolujezdce (například 4,5 hodiny) se počítá jako přestávka v řízení (45 minut).   Ostatní doba pobytu na sedadle druhého řidiče je považována za pohotovost (3 hodiny 45 minut).